Popis jednoho zápasu / nový mediální obraz Franze Kafky

Jsem svobodný, a proto jsem ztracen.

Lež se nastoluje jako světový řád.

Pravda je nedělitelná, proto se sama nemůže poznávat; kdo ji chce poznat, musí být lží.

Výstavní projekt v rodném domě Franze Kafky

Vernisáž výstavy bude ve úterý 17. září od 19 hodin

Literární performance – Eugen Brikcius
Koncert Hany Frejkové – Jidiš VE TŘECH

kurátor: Dan Merta

spolupracující instituce: Pražský literární dům, Point Gallery, Galerie Ambit

vstup zdarma

výstava v románském lapidáriu a prvním patře rodného domu FK

/vizuální a výtvarné  reakce na odkaz tvorby Franze Kafky/

doprovodný program

• divadlo/ Sektor pro hosty

• debaty za účasti literátů, spisovatelů, básníků ve spolupráci s Pražským literárním domem

• debata o pravdivém obrazu Prahy 1 za účasti politiků a rezidentů

• komentované prohlídky, workshopy pro školáky a studenty

Multimediální výstava na motiv pravděpodobně nejstaršího dochovaného textu Franze Kafky z roku 1904 představí v suterénu rodného domu Franze Kafky odkaz jeho díla v kontextu současné české vizuální kultury.

Umělci a architekti svými intervencemi budou reagovat na materii a genia loci i okolí „Kafkova domu“, který v souvislostech vývoje urbanistické a architektonické struktury centra Prahy a židovského ghetta došel radikální proměnou a dokládá mnohovrstevnatost a i častou komplikovanou čitelnost historických vazeb. Nabídne nové čtení historického kontextu v době „postpravdivé“.

oslovení autoři

Eugen Brikcius, Veronika Bromová, Jiří David, Milena Dopitová, Epos 257, Martin Falář, Michaela Filingerová, Roman Franta, Karel Hladík/busta na rodném domě, Aleš Hnízdil, Jasanský Polák, Ivan Kafka, Vladimír Kokolia, Jiří Kovanda, Adéla Marešová, Barbora Nahálková, Karel Nepraš, Jaroslav Prokeš, Rafani, Beata Rážová, Jan Šerých, Ondřej Karel Šimánek, Prague Idiots, Marek Vašut, Petra Vlachynská, Jiří Votruba, Filip Zeman

Vyzvaní autoři budou vycházet jak z filozoficko-literárního odkazu autora, tak hledat pomocí „vizuální archeologie“ nové vazby, které lze najít jak v samotné stavbě a v jeho blízkém okolí. Výstava navazuje na úspěšný multioborový projekt „Za pravdu...“, který spolek Architectura připravil v roce 2019 pro areál Betlémské kaple a kde reagoval na odkaz díla mistra Jana Husa přímo v komplexu spojeném s jeho dílem.

Záměrem výstavy je vytvoření nového příběhu a výkladu stále aktuálního odkazu Franze Kafky, jež vnímavého diváka vyprovokují k zamyšlení o proměně toho kruciálního místa v centru Prahy, které se stalo příkladem turistického vytěžování historie a to včetně Kafkova díla. Již jen v širším centru narazíme na tři výtvarná díla, která jsou spojena s Kafkou, a pokládají otázku o jejich umělecké kvalitě či důvodu jejich zrodu.

Můžeme se ptát, zda je Kafka pouze „chytře zneužívaný“ v rámci „turistického obrazu Prahy“, nebo to je už jen prostá cynická rezignace postindustriální společnosti na filozofické či intelektuální ideje, kdy již neklademe důraz na originalitu a pravdivost reálného uměleckého díla nebo jeho odkazu.

Povídku „Popis jednoho zápasu“ lze vnímat i jako vstup do Kafkova světa, metaforu

charakterizující jeho dílo a život, i jeho osobní zápas, který „svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu“ /kritika světa v roce 1905 a 2024/.

Dům, který se stane místem výstavy, se sice nachází v centru turistické „mcdonaldizace“ Prahy, přesto však může nabídnout útočiště pro pokládání otázek umělců, filozofů, spisovatelů, ale samozřejmě i těch, kteří v této lokalitě ještě žijí nebo i pro ty, kteří za Kafkou do Prahy přijíždí / Kdo za Kafkou přijíždí, jak je vnímán obyvateli Prahy, různých sociálních a věkových skupin. Jako jeho odkaz pečuje Společnost FK, jak je vnímán tento odkaz intelektuály. Je spočítán ekonomický přínos odkazu FK pro turismus v Praze?

Výstava i doprovodný program (v podobě odborných debat, divadelních a hudebních vystoupení i četbě Kafkových textů) by se měly stát platformou pro pokládání otázek a hledání odpovědí v této velmi „tekuté“ době.

Dům, který je v majetku hlavního města Prahy, prošel nedávno zásadní rekonstrukcí včetně velmi architektonicky cenné struktury suterénu. Nabízí se i paralela „Kafkova lapidária či doupěte“. Členitost nové galerie nabídne umělcům možnost specifických vstupů do genia loci a architektonického prostoru objektu.

K projektu vzniká za podpory Ministerstva kultury v rámci Národního plánu obnovy dokumentární film režiséra Jana Březiny.

podpora projektu: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, hlavní město Praha, Městská část Praha 1

mediální partneři: Přítomnost, Radio1, Artmap, Kafka 2024