Reiner Stach:  Kafka 2024

Akce v Goethe-Institutu v Římě - Archiv Reinera Stacha

Rok připomínající Franze Kafku je skoro u konce, příznivci literatury už možná přemýšlejí o dalších velkých výročích – „Thomas Mann 2025“ a „Rilke 2026“ –, ale po té neuvěřitelně intenzivní vlně, která se přes nás právě přehnala, pro mě nebude snadné vrátit se k běžnému životu.

Bez kafkovského festivalu v Berlíně, zato s kafkovským seriálem na ARD

Čekali jsme to? Určitě ne v takovém rozsahu. Ještě před dvěma lety jsem si myslel, že musím v Berlíně, kde žiji, iniciovat akce, abychom právě v hlavním městě o něco nepřišli. Šlo o to v rámci „kafkovského festivalu“ zviditelnit Kafkův multimediální vliv a přilákat tak i mladší čtenářky a čtenáře a především ty, kteří ho ještě nečetli. Brzy se našel vlídný sponzor, významní podporovatelé pomáhali, ale kulturní politici neprojevili ani minimální zájem, a to jak ve městě, tak na spolkové úrovni.

O to, že jsem se tímto zklamáním nemusel příliš dlouho trápit, se zasloužila především filmová práce. Když se nějakým tématem zabýváte velmi dlouho, je intelektuální výzvou, ale také velkou vzpruhou zprostředkovat vlastní oblast výzkumu v novém, cizím médiu. Nikdy předtím jsem s lidmi od filmu nepracoval.

Jsou nároční, byl jsem varován, a pracují pod úplně jiným tlakem než ty. To do značné míry souhlasí, ale skutečný tlak jsem pocítil jen při natáčení, a to jak u kafkovského seriálu pro ARD, tak u dokumentu o Kafkovi pro Arte, který natáčel český tým. V obou případech jsem se dostal až na pokraj vyčerpání, protože harmonogramy natáčení nenechávaly téměř žádný manévrovací prostor.Postupim, při udílení ceny CLIO Davidu Schalkovi za seriál "Kafka" jako nejlepší historický film - Archiv Reinera Stacha

Pracovní schůzky s Danielem Kehlmannem a Davidem Schalkem probíhaly naopak v naprosté pohodě, kolegiálně a přátelsky, a také zkušený český tým si vždy našel čas na to, aby v klidu a pohodě, v dlouhých videokonferencích, prošel všechny návrhy. Opět se potvrdila stará zkušenost, že spolupráce s těmi nejlepšími ve svém oboru je zároveň ta nejpříjemnější - protože už nemusí nikomu nic dokazovat.

A pak přišla kafkovská vlna

Aby mi neuniklo nic důležitého, nastavil jsem si „Google Alert“, aby mi na webové stránce franzkafka.de, kterou spravuji pro nakladatelství S.Fischer Verlag, nic důležitého neuniklo, a také jsem pravidelně navštěvoval platformu kafka2024.de, kterou připravila Zuzana Jürgens s týmem spolku Adalbert Stifter Verein. Udržet krok s obsáhlým programem akcí však nešlo: Výstavy, přednášky, nespočet divadelních inscenací, scénická čtení, pódiové diskuse, koncerty, filmy, podcasty, performace…  I když jsem se omezil převážně na německy mluvící země, což ale nedávalo vždy smysl, musel jsem přísně vybírat, jinak bych nejspíš musel zřídit minutové zprávy.S Kathrin Verzino, iniciátorkou Kafka-festivalu v Cottbusu - Archiv Reinera Stacha

Mnoho lidí mi říkalo, že to nemůže trvat tak dlouho, a někteří dokonce předpovídali, že nejpozději po výročí úmrtí 3. června se dostaví všeobecné vyčerpání. Stalo se něco jiného, i mně. Protože ohromující kulturní přítomnost tohoto autora se zdaleka neměří jen počtem akcí, nových knih a videí na TikToku.

Teprve na cestách jsem zjistil, co doopravdy znamená pojem „světový autor“, a tato smyslová zkušenost je možná tím největším přínosem, který si odnesu a uchovám. Je nesmírně dojemné přijet do kulturně cizí země a slyšet lidi mluvit o Kafkovi, jako kdyby to byl společný soused. V Česku jsem si na to už před dlouhou dobou zvykl, což nikoho nepřekvapí, ale totéž se mi stalo v Polsku, Francii, Španělsku, Itálii, Maroku a Brazílii.Křest náměstí Mileny Jesenské a Franze Kafky v Meranu, před bývalým penzionem Ottoburg, kde Kafka v roce 1920 bydlel - Foto Markus Perwanger

Přijet po třiceti šesti hodinové cestě do malého městečka v jižní Brazílii a hned při první prohlídce narazit na kafkovské karikatury Nicolase Mahlera a nechat se zavést do městského divadla vyhrazeného pro přednášky o Kafkovy a čtení z něj – to bylo nejdřív jako ve snu a musel jsem takříkajíc sám sebe vnitřně přesvědčit to doopravdy přijmout. Zřejmě jsou věci, kterým člověk uvěří, až když je vidí, v dobrém i zlém.S redaktory brazilského nakladatelství Todavia v São Paulo, ve kterém vyházejí knihy Reinera Stacha - archiv Reinera Stacha

Po Kafkovi je před Kafkou

Mé turné prozatím skončilo, mám za sebou více než šedesát akcí, stovky rozhovorů, nespočet hodin ve vlacích a na letištích. Teď by se hodila delší přestávka, nejen abych načerpal nové síly, ale především abych zpracoval, co jsem zažil, a skutečně vstřebal, co jsem se naučil. O blížícím se odlivu však nemůže být řeč. Připravují se nové překlady Kafkových děl, nové inscenace, další filmové projekty. Čekáme na film Agnieszky Holland o Kafkovi, také díky němu bude naše zkoumání tohoto výjimečného fenoménu pokračovat. „Ty jsi ten úkol,“ napsal. Zdá se mi, že teď té větě rozumím lépe.

Z němčiny přeložila Zuzana Jürgens.

Reiner Stach literární vědec, publicista a přední znalec díla a života Franze Kafky. Je autorem jeho třídílné biografie, naposledy připravil komentované vydání Procesu Franze Kafky (Wallstein, 2024).