›Kafkova ozvěna‹. Výstava a výzkumný projekt

Jako málokterý autor je Kafka představitelem existenciálního psaní, které oslovuje čtenáře a příjemce po celém světě. Každá generace se jím nechá nanovo provokovat, každá generace proto hledá vlastní způsoby, jak k němu a jeho dílu přistupovat, nové cesty pojetí. Na 3. června 2024 připadá sté výročí Kafkova úmrtí. U této příležitosti spojují tři instituce, které vlastní největší Kafkovy sbírky na světě - Národní knihovna Izraele, Bodleian Libraries Oxford a Německý literární archiv Marbach - své síly, aby na výstavách a dalších akcích prezentovaly Kafku jako světového autora a zároveň vsadily jeho dílo kontextu s jednotlivými lokalitami

Kafka je bezpochyby jedním z nejčtenějších autorů současné světové literatury, ale také jedním z nejzáhadnějších. S využitím originálních dokumentů a dosud nevystavených archivních materiálů by DLA ráda nahlédla na Kafku z perspektivy jeho doby a zároveň ho umístila do naší současnosti. Přitom osvětluje Kafkův původ a jeho život v pražském kotli, jeho čtení a způsob práce, na jeho svět slov a obrazů. Především však jde výstava po stopách Kafkovy četby a tvořivého a uměleckého přijímání jeho děl. Klade si proto otázku: Kdo byl tento Kafka, ten "neobyčejný a hluboký svět", jak ho popsala Milena Jesenská ve svém nekrologu? Co prozrazuje jeho knihovna a hodnocení jeho četby (například v dopisech) o Kafkovi čtenáři? Do jaké míry ho jeho četba inspirovala v psaní? Jak vznikaly jeho texty? Co prozrazují rukopisy o Kafkově způsobu práce a psaní, například prostřednictvím jeho rukopisu, oprav, škrtů a doplňků, a co o něm jako o čtenáři vlastních textů? Jak se četly a čtou texty tohoto světového autora, který provokoval nanovo každou generaci? Kde a jak se tyto texty mění v závislosti na kontextu, místě a čase jejich čtení? Proč a jak se jeho literatura stává inspirací pro jiná média?

Vystaveny jsou Kafkovy rukopisy, dopisy, fotografie a památky z fondu DLA - mimo jiné Proces a kratší povídky jako Richard a Samuel a Venkovský učitel a také dopisy Grete Blochové (a jejím prostřednictvím nepřímo Felici Bauerové), Maxi Brodovi, Josefu Davidovi, Willymu Haasovi, Mileně Jesenské, Otle Kafkové, Hedwig Weilerové a Felixi Weltschovi. Doplňují je stopy paměti, četby a recepce, které lze nalézt v archivech a autorských knihovnách od Kafkovy doby až po současnost. Kafkovy rukopisy a svědectví jsou tak konfrontovány s rukopisy, dopisy, knihami a dokumenty Ilse Aichingerové, Hannah Arendtové, Maxe Benseho, Hanse Blumenberga, Paula Celana, Petera Handkeho, Hermanna Hesseho, Siegfrieda Kracauera, W. G. Sebalda a Martina Walsera. Důležitou roli zde hraje také pozůstalost kafkovského badatele Hartmuta Bindera, který DLA věnoval sbírku Kafkových často vzácných "ztracených knih" a také originální fotografie Kafky, jeho rodičů a sestry Otly.

V "Kafkově laboratoři", která vzniká v rámci výzkumné spolupráce s Leibnizovým institutem pro znalostní média v Tübingenu, se mohou návštěvníci pomocí VR brýlí ponořit do "rukopisného vesmíru" Kafkova procesu. Vyzýváme k zamyšlení nad Kafkovým stylem tím, že se musí rozhodovat na základě korpusu složeného z původních textových pasáží a "kafkovských textů" generovaných umělou inteligencí: Je to Kafka, nebo ne? A nakonec mohou porovnat svou četbu Procesu s četbou jiných čtenářů Procesu pomocí interaktivní stanice a zjistit, jak čtou text ostatní a co v nich četba vyvolává. Návštěvníci mohou také zaznamenávat své vlastní čtenářské zážitky a tím se nejen zapsat do výstavy, ale také se stát součástí empirického výzkumného projektu.

Projekt "Kafkova ozvěna" je financován zmocněncem vlády Spolkové republiky Německo pro kulturu a média.

Další informace naleznete na adrese: https://www.dla-marbach.de/.