Program

Od 05. 06. 2024
Do 28. 10. 2024
Výstava
Jazyk: CZ, EN, DE
Západočeská galerie v Plzni
Pražská 18, Plzeň

Očima Franze Kafky. Mezi obrazem a jazykem

Výstava se zaměří na vztah spisovatele Franze Kafky k výtvarnému umění a vizuální kultuře jeho doby. Kromě toho se bude se věnovat také Kafkově vlastní kreslířské tvorbě.

Divák Franz Kafka se zajímal nejen o obrazy vysokého umění, ale také o projevy populární kultury, zahrnující obrázkové časopisy a plakáty, média filmu, fotografie, tance, cirkusu a kabaretu. V heterogenitě obrazů, které Kafku v jeho každodennosti obklopovaly, můžeme vidět paralelu k jazykovému multilingvismu, charakteristickému pro tehdejší Prahu a celý středo- a východoevropský prostor.

Při průchodu svým městem byl Kafka vystaven změti jazyků – češtiny, němčiny, němčiny židovských intelektuálních vrstev, „německé kreolštiny“ českých kuchařek a sluhů a po roce 1914 také jidiš židovských uprchlíků z východu. 

Podobně různorodé byly také vizuální podněty útočící na Kafkův zrak. Nároží městských domů byla pokryta plakáty, v nichž se střetávala estetika historického eklektismu, akademismu se secesním dekorativismem a japonismem přelomu století, a později také s echy kubismu, v Praze mimořádně vlivného.

Na výstavách Spolku výtvarných umělců Mánes se Kafka mohl setkat s francouzským impresionismem, postimpresionismem, českým secesním symbolismem a kubismem, či severským symbolistním expresionismem.

Na výstavách Krasoumné jednoty a Spolku německých výtvarných umělců v Čechách se konfrontoval s představiteli salonní malby z center německé říše i s představiteli německočeského spiritualismu.

V Klubu německých umělkyň mohl vidět tvorbu malířek a sochařek z Prahy, Olomouce, Brna, Vídně, Mnichova a dalších center německojazyčné výtvarné kultury, uplatňujících konformní malířské postupy, ale také reflektujících výtvarné inovace. V pražských biografech sledoval exaltovaný výraz gest a obrazů evropských a amerických němých filmů, navštěvoval představení ruského i francouzského baletu a v kabaretech pozorně vnímal postoje a pohyb, doprovázející zpěv, tanec i recitování varietních umělkyň a umělců.

Výstava se pokusí tuto obrazovou mnohost představit dnešnímu divákovi prostřednictvím děl různých médií. Zároveň položí otázku, jakým způsobem se Kafkovy vizuální zkušenosti mohly promítat do jazyka jeho textů. Kafka nesourodé obrazy dokázal hltat, detailně pozorovat a popisovat, nikdy je však nekategorizoval, neinterpretoval ani nesoudil. Zároveň k vizuálním vjemům pociťoval určitou nedůvěru.

Ve svých denících a dopisech hovořil o touze, kterou v něm obrazy probouzely, aniž by poskytovaly její uspokojení. Krize reprezentace vizuálních znaků pronikala také do sféry Kafkovy řeči. Spisovatelovy ambivalentní pocity vůči vizualitě se promítly do některých pasáží jeho povídek a románů, čerpajících sílu z napětí mezi obrazem a jazykem.

Výstavu pořádají Západočeská galerie v Plzni a Adalbert Stifter Verein (Mnichov) ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze.

S podporou Ministerstva kultury ČR, Česko-německého fondu budoucnosti a Státního fondu kultury

K výstavě vyjde v nakladatelství KANT stejnojmenná doprovodná publikace v české a anglické verzi. Rozsah 100 normostran, 200 barevných reprodukcí. Editorka: Marie Rakušanová. Autoři textů: Marie Rakušanová (UK v Praze), Nicholas Sawicki (Lehigh University Bethlehem, Pennsylvania), Marek Nekula (Universität Regensburg), Alexander Klee (Belvedere, Vídeň), Miroslav Halák (Belvedere, Vídeň).

Titulní obraz:

Bohumil Kubišta, Modrý autoportrét, 1909, Západočeská galerie v Plzni

Galerie:

Filla Emil, Hlava starého muže, 1914, Západočeská galerie v Plzni

Georg Kars, Autoportrét, 1908, Městské muzeum Velvary

Georg Kars, Zátiší se zelenou sklenicí, 1914, Západočeská galerie v Plzni

Max Horb, Autoportrét, 1905, Retro Gallery